Pokud se ptáte, co obsahuje elektronická cigareta, nejde o jednoduchou odpověď jednou větou. Elektronické zařízení kombinuje mechanické, chemické a farmakologické prvky a jejich vzájemné působení určuje, jaké látky vdechujete, jaké jsou možné zdravotní dopady a jak se mění rizika oproti běžným cigaretám. V tomto rozsáhlém textu se zaměříme na jednotlivé komponenty, chemické složení e‑kapaliny, možné kontaminanty, nepřímá rizika (např. chemické reakce při zahřátí) a praktické rady, jak snížit rizika spojená s používáním těchto zařízení. Cílem je poskytnout ucelený pohled, který vám pomůže pochopit, co obsahuje elektronická cigareta, aniž bychom používali zjednodušující tvrzení nebo mýty.

Typická elektronická cigareta se skládá z několika základních částí: baterie (napájení), atomizér nebo žhavič (vytváří aerosoly zahříváním kapaliny), nádržka nebo cartridge/pod (obsahuje e‑kapalinu) a elektronika (reguluje výkon, zabezpečení). Každá z těchto částí může ovlivnit kvalitu výparů a tím i chemické látky, které se dostanou do vzduchu a do plic.
Moderní lithium‑iontové články dodávají energii do žhaviče. Selhání baterie může vést k přehřátí, explozím nebo uvolnění kovových částic v důsledku koroze či mechanického poškození. Elektronická regulace napětí určuje teplotu žhavení — vyšší teplota může vytvářet více nečistot a produkty degradace kapaliny.


Žhaviče jsou vyrobeny z kovů: nikl, chrom, nerezová ocel, kanthal, nikl‑chrom nebo titan. Při zahřívání se z povrchu mohou uvolňovat kovové ionty a částice. Některé materiály (např. nikl) mohou u citlivých osob vyvolat alergické reakce. Kvalita zpracování a mechanické tvrdnutí vlákna ovlivňuje, kolik částic se uvolní při standardním používání.
Nádržky obvykle obsahují plasty (např. polykarbonát, PETG) nebo sklo. Některé plasty mohou reagovat s aromatickými složkami e‑kapalin nebo degradovat při vyšších teplotách, čímž uvolňují monomery či aditiva. Těsnění a o‑kroužky bývají z elastomerů, jejichž složení rovněž ovlivňuje stabilitu kapaliny.
Nezbytnou součástí každé náplně je nosič a poté aktivní složky. Z hlediska chemie jde především o několik skupin látek:
Když se e‑kapalina zahřeje v kontaktu s kovovým žhavicím tělem, probíhají chemické reakce, které mohou produkovat nové látky, například:
V e‑kapalinách byly nalezeny i nežádoucí látky: stopy těžkých kovů (olovo, kadmium, nikl, chrom), zbytky rozpouštědel, pesticidů v přírodních extraktech, mikrobiální kontaminace nebo neoznačené farmakologické látky. Tyto kontaminanty mohou pocházet z nekvalitních surovin, výrobního procesu nebo degradace obalů.

Neexistuje jedna univerzální odpověď, protože expozice závisí na mnoha parametrech: typ zařízení, použité napětí/teplota, složení kapaliny, frekvence inhalace, způsob užívání (dlouhé potahy, přetahování), a individuální zdravotní stav. Mezi hlavní rizikové oblasti patří:
V různých analýzách byly identifikovány desítky sloučenin. Mezi nejčastěji zdůrazňované patří: formaldehyd, acrolein, diacetyl (spojený s „popcorn lung“), těžké kovy (chrom, nikl, olovo), acrolein a jiné aldehydy, které mohou pocházet z přehřátí glycerolu nebo glykolů. Také byly popsány organické rozpouštědla a aromatické estery, jejichž inhalace dlouhodobě nebyla dostatečně testována.
Pokud se žhavič zahřeje bez dostatečného množství kapaliny (tzv. dry‑hit), může dojít k extrémní degradaci materiálů a výraznému nárůstu aldehydů a jiných toxických produktů. Uživatelské chování má tedy zásadní vliv na míru expozice škodlivinám.
Některé země již zavedly přísné normy pro označování, limity nikotinu, zakázaná aromata a bezpečnostní standardy baterií. Pokud se ptáte, co obsahuje elektronická cigareta ve smyslu informací, které byste měli očekávat na obalu, měla by být jasně uvedena koncentrace nikotinu, složení nosiče, seznam aromat a bezpečnostní pokyny. I přesto se vyplatí kupovat produkty od ověřených výrobců a preferovat laboratoře, které publikují výsledky testů.
Pro dospělé nekuřáky a mladistvé platí jasné doporučení — nezačínejte. Pro kuřáky uvažující o přechodu může být elektronické kouření méně škodlivé než pokračování v konvenčních cigaretách, pokud je skutečně nahrazujícím prostředkem a ne doplňkovým užíváním. Harm‑reduction strategie zahrnuje metody jako užívání produktů bez nikotinu, přechod na níže koncentrované roztoky a přechod na méně agresivní nastavení zařízení. Nicméně i zde platí, že nejbezpečnější možností je abstinence od inhalace kouře a aerosolů.
Vědecké poznatky se rychle vyvíjejí. Existuje řada studií ukazujících snížení expozice některým karcinogenům ve srovnání s běžnými cigaretami, ale zároveň je mnoho otevřených otázek kolem dlouhodobých účinků, interakcí mezi aromaty a metabolickými produkty, a vlivu aerosolů na imunitní systém plic. Důležitá je transparentní a dlouhodobá sledovací data.
Při čtení etikety věnujte pozornost slovním spojení typu „nikotinový obsah“ v mg/ml, výčtu složek (PG, VG, aromata), varovným informacím pro těhotné ženy a dětské bezpečnosti. Transparentní výrobce často uvádí i výsledky analýz těžkých kovů nebo přítomnost potenciálně problematických aldehydů.
Mnoho zemí reguluje koncentraci nikotinu, povinnost varovných nápisů, omezuje reklamu a někde i použití aromat. Doporučení veřejného zdraví se liší: některé instituce považují e‑cigarety za nástroj pro odvykání tabáku, jiné zdůrazňují riziko pro mladé a netrénované uživatele. Pokud sledujete pravidla v místě bydliště, sledujte i vědecké aktualizace.
Pokud se rozhodnete zařízení používat, volte výrobky od renomovaných výrobců, kontrolujte složení a laboratorní testy, minimalizujte teplotu a výkon zařízení a zvažte postupné snižování nikotinu, pokud je cílem odvyknutí. Pravidelné lékařské kontroly a otevřenost vůči novým zjištěním by měly být součástí odpovědného přístupu.
Autorská poznámka: tento text má informativní povahu a nenahrazuje lékařské doporučení. Pokud máte zdravotní potíže související s dýcháním nebo kardiovaskulárními symptomy, obraťte se na odborníka.
Pokud jste se dočetli až sem, nyní lépe rozumíte tomu, co obsahuje elektronická cigareta, jaké konkrétní chemikálie a rizika jsou s ní spojená a jaké kroky můžete podniknout pro snížení potenciální škody. Informované rozhodnutí je klíčem k odpovědnému chování vůči vlastnímu zdraví i zdraví okolí.